Rozhovor s kytaristou Jiřím Hábem

 

Jiří Háb je třiadvacetiletý kytarista, který propadl hře na kytaru již v první třídě základní školy a miluje ji dodnes. Jeho první inspirací byla kapela Iron Maiden a zde i začala jeho láska k rockové hudbě. První elektrickou kytaru si půjčil od svého bratrance a od té doby kytaru z rukou nepustil. V 15ti letech začal hrát v zábavových kapelách po Znojemsku. V 19ti úspěšně absolvoval konkurz do kapel ROOT a o rok později se poté přidal k partě Eagleheart. V tuto dobu dokončuje desku s kapelou ROOT.  Před sebou má řadu koncertů a aktuálně se stal také firemním hráčem značek Ibanez a Henry’s.

 

Kytarista Jiří Háb Kytarista Jiří Háb

Máš nějaký srdeční hudební vzor?

Rozhodně - John Petrucci. Tento člověk mě strašně baví, umí dokonale propojit šílené kytarové licky s úžasnými melodiemi. Kromě toho, oba dva sdílíme kromě vášně ke kytaře taky lásku k whisky a posilovně :)

 

Jaký koncert sis nejvíce užil z pohledu diváka?        

Iron Maiden v roce 2011, tehdy mi bylo 13 let. První koncert vaši oblíbené kapely prostě nejde zapomenout. Zatím jsem je viděl 8x a plánuju to číslo rozhodně zvětšit.

 

Jak vnímáš zkoušky před koncertem?

Tohle je celkem zajímavá otázka, protože vlastně před koncertem nezkoušíme a musím zaklepat, že se to nikdy nevymstilo. Mám to štěstí, že můžu hrát všude se skvělými muzikanty, kteří to myslí vážně a jsou vždy připraveni a umí své party. Jsme už dost sehraní a máme toho dost odehráno.

 

Jak často zkoušíte?

Odpověď nejspíš někoho překvapí, ale zkoušíme vlastně pouze pokud měníme písničky v playlistu a nebo dojde ke změně v sestavě. Dalším důvodem proč zkoušíme tak málo je i ten, že členové jsou z různých koutů republiky.

 

Bez jakého vybavení si neumíš koncert představit?

Nenapadá mě nic tak zásadního, ale neodjel bych na koncert bez náhradní kytary, kabelu a strun.

 

Máš nějaký vytoužený cíl související s muzikou, co by sis rád někdy pořídil?

Pořizovat už nic nějak neplánuju a mám vše, co k hraní potřebuju. Řekl tohle vůbec někdy někdo? :) Můj jediný vytoužený cíl je, aby mě kytara jednou dokázala uživit.

 

Užíváš si více vystoupení v klubu nebo pod širým nebem?

Obě varianty mají svoje kouzlo a užívám si rozhodně oboje. Hraní pod širým nebem mám ale asi přece jen o něco raději.

 

Jaký byl nejnepříjemnější zážitek, co tě na pódiu potkal?

To vím naprosto přesně. Na jednom koncertě se mi povedlo nedopatřením zapnout looper (efekt, který nahraje smyčku o určité délce a poté jej opakuje), který byl napevno součástí mého zesilovače. Efekt jsem nikdy nepoužíval a tedy jsem ani nevěděl jak ho vypnout :) Z mého zesilovače se tedy ozývala jedna část písně stále dokola smíchaná s tím, co jsem v tu chvíli opravdu hrál. K mé smůle to byla zrovna píseň se spoustou stopek, kde i když byla celá kapela ticho, tak z mého zesilovače se ozývala ta nahraná smyčka stále dokola a vytvářela totální chaos.  Představte si ty pohledy kolegů z kapely :)

 

A naopak, jaký byl ten nejlepší zážitek z koncertu? 

Každý koncert, kde si lidi užívají naplno s námi.

 

Máš nějaký rituál bez kterého na stage nevstoupíš?

Nic zásadního, pouze půl hodiny před koncertem si rád osahám kytaru a trochu se rozehraju.

 

Preferuješ nějaké speciální vybavení?

Ano, to svoje :) Už se mi kolikrát stalo, že jsme jeli na nějaký festival a kluci říkali: „Super, na tom fesťáku si můžeme půjčit úplně všechno, takže si s sebou nemusíme brát skoro nic“. Myslím, že pro většinu muzikantů  moje odpověď na tuto otázku nepotřebuje žádné další vysvětlení.

 

Co in-ear? Používáš pokud ano, pomáhají ti, pokud ne proč ne?

V Eagleheart in-ear používáme a jako kytarista to úplně nepreferuji, ale nemám s tím nějaký velký problém. Líbí se mi, že slyším stále konzistentně, ale ten zvuk kytary se mi prostě moc nelíbí. V ROOT jedeme „ po staru“ , kde mi vlastně stačí pořádně nakouřit kytaru, slyšet bicí a budu spokojený :)

 

Jak zvládáš nutné zlo v rámci koncertů a to cestování?

No co si budem … bez toho to prostě nejde. Čas si krátím muzikou, četbou knih a hlavně spaním :) Většinou je ale v dodávce sranda, takže cesta rychle uteče.

 

Jaké publikum tě nejvíc nabíjí?

Takové publikum, které si s námi zpívá všechny písně a užívá si koncert naplno. To je vždy něco nezapomenutelného.  Rád hraju ale pro každého, kdo na koncert dorazí.

 

Jak se cítíš v pozici předskokana?

Popravdě jsem v této pozici ještě nikdy nebyl. Rozhodně se tomu ale nebráním a byla by pro mě čest hrát před nějakou slavnou kapelou, ikdyž to předkapely nemají jednoduché a většinu lidí v publiku stejně nezajímají.

 

Je nároční propojení práce vs. soukromý život?

To tedy opravdu je. Protože mě muzika neuživí, tak musím propojovat práci, soukromý život a kytaru. Někdy se to kombinuje dost těžce, ale nestěžuji si a dělám co mě baví.

 

Na cestách není často ideální ani stravování. Jak to zvládáš ty?

Jelikož se celkově zajímám o zdravý životní styl, tak je to někdy dost těžké, ale zvykl jsem si dělat jídlo do krabiček skoro úplně všude – jak do práce, tak na cesty. Rád vím co jím. Sice jsem všem za magora, ale co už :) Bagetám se tedy už nějakou dobu naštěstí vyhýbám.

 

Vezete si s sebou vlastní techniky?

Ano, jezdí s námi náš úžasný technik, ale i když někdy nemůže, tak na každém koncertě je s námi vždy někdo, kdo nám s věcmi pomůže. Bez toho si to už skoro ani nedokážu představit :)

 

Se zvukaři to máš podobně?

Kdepak, zvukaře svého nemáme, nejsme nároční :)

 

Kytarista Jiří Háb Kytarista Jiří Háb