JAK VYBRAT NÁSTROJOVÝ KABEL

Kvalitní kabel je jednou z věcí, která může mít pozitivní vliv na výsledný zvuk. Mnoho muzikantů neváhá investovat velké sumy do nástrojů, krabiček a aparátů, ale nákup kabeláže podceňují a vybírají ty nejlevnější modely. Levné kabely ale mohou degradovat kvalitu signálu a jsou také často více poruchové. Pokud koupíte kvalitní kabel, může Vám sloužit dlouhá léta a je na něj při koncertu spolehnutí. Někteří hudebníci k jejich výběru přistupují téměř vědecky. My se však na vše podíváme jednodušší optikou.

Základní části kabelu

Standardní nástrojový kabel se skládá z několika částí:

• středový vodič: hlavní část kabelu, díky elektrickému napětí přenáší audio signál
• izolace středového vodiče: izoluje vodič pod napětím od ostatních částí
• elektrostatické stínění: redukuje hluk při manipulaci s kabelem (ohýbaní nebo stlačování kabelu)
• stínění z pletené mědi: důležitý parametr, chrání před rušením z vnějších zdrojů
• vnější ochrana kabelu: chrání vnitřní součásti před mechanickým poškozením, udává celkový vzhled, může být různě barevný nebo mít opletení
• konektor

Na co se při výběru zaměřit?

Cena kabelu se odvíjí od kvality použitých materiálů jednotlivých částí a také podle způsobu výroby. Na kvalitu zpracování vodiče a jím produkovaný zvuk má vliv několik faktorů.

Prvním je jeho délka. Kabely o délce více než 7,5 metru mohou mít nevyvážený zvuk, kdy může docházet k signálovým ztrátám. Proto je vhodné vybrat délku, která Vám bude stačit tak akorát. Výhodou kratších kabelů je totiž čistší zvuk. V situaci, kdy jsou dlouhé kabely nutností, je potřeba použít nějaký buffer nebo DI box.

Dalším důležitým faktorem je kvalita středového vodiče. Velmi dobré kabely mají vodiče z bezkyslíkaté mědi. Zjednodušeně řečeno, všechny materiály, které jsou čistší a kvalitnější než běžná měď, budou mít čistější signál. Dále záleží na způsobu výroby vodiče. Vodič se skládá z několika tenkých pramenů mědi, nebo je plný (ten je levnější na výrobu, ale nemá takovou životnost). Jeho síla je uváděna jednotkou AWG. Prémiové kabely mají hodnotu AWG vyšší.

Mnoho uživatelů si myslí, že pozlacené konektory jsou lepší než niklové nebo stříbrné. Pravdou ale je, že povrchová úprava konektoru nemá na kvalitu zvuku tak výrazný vliv. Největším benefitem pozlacených konektorů je jejich delší životnost, protože jsou méně náchylné vůči korozi. Při výběru se tedy faktor pozlacení konektoru často vyplatí nepřeceňovat.

Nástrojové kabely nikdy nebudou mít tak dobré stínění (ochranu před vnějšími rušivými vlivy) jako ty mikrofonní, protože jsou nesymetrické. Jinými slovy jsou náchylnější na vnější ruchy, například od rádiových  frekvencí. Z tohoto důvodu je důležité volit kabely kvalitnější, které mají lepší stínění. Nejlepší, a zároveň nejdražší typ stínění, je pletené. Nejlevnější kabely mají stínění z fólie, která však nemá tak dobrou ochranu proti rušení a je zároveň nejméně odolná.

Největší problém levných kabelů je onen nepříjemný praskající zvuk, který se objevuje při manipulaci s nimi. Tento ruch způsobuje statická elektřina, která se vytváří třením mezi izolací vodiče a měděným stíněním. Kvalitnější kabely proto mají navíc elektrostatické stínění, které obě zmíněné části odděluje a nežádoucí tření nevzniká. Nejběžnější výrobní materiál je ohebné PVC.

Další důležitou hodnotou je kapacita kabelu. Ta by měla být co nejnižší, aby měl kabel lepší frekvenční odezvu ve výškách a také nižší šum. Běžné hodnoty kapacity se pohybují v rozmezí 75 – 100 pF/m s tím, že kvalitní prémiové kabely se blíží spíše nižší hodnotě.

Závěrem

Výběr kabelu záleží pouze na Vás. Po přečtení tohoto článku byste měli mít základní představu, na co se při volbě zaměřit. Již víte, jaký vliv na produkovaný zvuk mohou mít materiály a délka kabelu. Při nákupu se nebojte zeptat prodavače. Myslete na to, že rozdíl pár stokorun má na kvalitu obrovský vliv a dobrý kabel si kupujete pouze jednou. Z dlouhodobého hlediska tak nakonec ušetříte peníze i nervy.