Busking - rytmika pouliční hudby

         Bicí nástroje, zvané též perkuse, představují pravděpodobně nejstarší a také nejobsáhlejší skupinu hudebních nástrojů. Důležitou úlohu hrály v průběhu tisíciletí už v kulturách primitivních kmenů a národů napříč kontinenty a platí to i v současnosti v hudbě moderní, populární i umělecké. Bicí nástroje se s přivřením oka dělí do dvou skupin, a to na bicí soupravy a perkuse. Význam slova perkuse se dá vyložit jako úder či poklep, a za perkusní nástroje lze tedy považovat všechny bicí instrumenty. V moderní hudbě ale došlo ke zmíněnému obecnému rozdělení, které tak není třeba považovat za omyl.

         Rytmus a pevný beat jsou základem každého songu bez ohledu na hudební žánr, to je odvěká pravda. A výjimku netvoří ani pouliční hudební produkce. Objemné sady bicích nástrojů ale mohou buskerům činit nemalé trable při cestování, a proto je můžete často vidět vystupovat právě v doprovodu perkusí. Zvuková rozmanitost a početnost této rodinné větve bicích nástrojů dodává písním v podání buskerů pestrost a specifickou atmosféru. Každý prvek klasické bicí soupravy tak v zastoupení některého z perkusních nástrojů může získat nepřeberné množství zvukových podob.

         Bezpochyby nejrozšířenějším a buskery hojně využívaným nástrojem je cajon. Poněkud temná historie tohoto instrumentu má kořeny na otrokářských lodích. Původně se totiž prý jednalo o bedýnky na přepravu ryb nebo pomerančů, na které bubnovali otroci poté, co byli donuceni své vlastní bubínky spálit. Na cajon je možné hrát prsty či dlaněmi, různými kartáči a metličkami, ale i nohou, pomocí pedálu. Uvnitř jsou podél ozvučné desky nataženy laditelné kovové struny podobně, jako u klasického „rytmičáku“ a podle místa úderu na desku cajon zní. Velmi zdatně (a nejčastěji) supluje úlohu nejen virblu, ale i kicku. Zvuková různorodost a flexibilita cajonů může být navíc rozšířena různými doplňky, jako jsou jingly, kastaněty a clackery nebo zmíněné pedály, podobné „šlapkám“ u klasických „kopáků“.

          Roli buskerské „hajtky“ a činelů může zastávat hned celá řada perkusí, jako jsou rolničky, kastaněty, tamburíny, shakery, cowbelly, rumbakoule a nepřeberné množství dalších. Podstatný je nejen jejich zvukový charakter, ale také způsob, jakým je do hudebního celku zapojíte. Velmi často můžete na ulici vidět muzikanta, který má například rolničky přivázané k noze. Oblíbená je také tamburína připevněná k patě či špičce buskerovy boty. Stejně tak můžete svou pouliční rytmickou sekci vyzbrojit rozličnými bubínky. Bonga, djembe, darbuky nebo doumbeky mohou vaši hudbu okořenit nádechem etna nebo ji doplnit o složitější rytmické prvky.

         Perkusní nástroje mají bohatou historii. Po celou dobu své existence se v hudebním prostředí uplatňují zejména díky širokému spektru výrazových možností a zvukové různorodosti. Nacházejí proto své uplatnění ve většině hudebních žánrů nejen při vystoupeních na ulici.

Celý seriál o hraní na ulici:

Úvod - Busking - hudba ulice

1. díl - Muzikant z ulice

2. díl - Multifunkční kytarista

3. díl - Rytmika pouliční hudby

4. díl - Toulavý aparát

5.9.2018

Archiv aktualit