Dreadnought je dnes asi nejrozšířenějším typem akustické kytary. První takový nástroj byl vyroben firmou C. F. Martin už v roce 1916 ve Spojených státech. Dreadnoughty jsou konstruované pro kovové struny a přesto, že jejich původní doménou byl Bluegrass, dnes je můžete slyšet téměř v každém hudebním žánru.
Výběr nejlepší akustické kytary může být zajímavou zkušeností. Před nákupem je dobré ujasnit si, jakou budete hrát hudbu, jestli budete potřebovat, aby kytara měla elektroniku, a podle toho přizpůsobit rozpočet. Při nákupu je dobré trochu zainvestovat a pořídit si kvalitnější nástroj. Hra na takovou kytaru bude větší radostí a také si nebudete muset záhy pořizovat novou. Je určitě dobré vyzkoušet více kytar se stejnými parametry od různých značek a koupit tu, ze které budete mít při hraní nejlepší pocit.
Popis akustické kytary
Pokud jste absolutní začátečník, je dobré znát základní pojmenování jednotlivých částí kytar. Mohlo by se totiž stát, že vás prodavač zasype termíny, jejichž význam je vám utajený, znervózníte a bude se vám hůře vybírat.
Rozdíl mezi kytarou s nylonovými a kovovými strunami
Na první pohled se mohou obě kytary zdát totožné. Nylonové struny mají ale mnohem měkčí zvuk a nejvíce se používají při hraní vážné hudby. Klasické kytary (viz obrázek níže) mají širší krk a jinou menzuru. Kovové struny produkují mnohem hlasitější a průrazný zvuk, který bývá upřednostňován v rocku, country, popové muzice a bluegrassu. Kovové struny mají oproti nylonovým větší pnutí a na jejich domáčknutí k hmatníku je potřeba vyvinou více síly. Volba by měla záležet především na tom, jakou muziku budete chtít hrát.
Tvary a velikosti akustických kytar
Akustické kytary mají mnoho tvarů a velikostí. I tyto parametry se podílí na zvuku a hratelnosti kytary. Zjednodušeně lze říct, že čím větší tělo, kvalitnější dřevo a zpracování bude kytara mít, tím bude její zvuk plnější a hlasitější. Menší nástroje však nabízí vyšší hráčský komfort. Některé akustické kytary mají výřez pro pohodlné hraní ve vysokých polohách. Pojďme si společně popsat nejvíce prodávané typy akustických kytar.
Kytara typu dreadnought spatřila světlo světa poprvé v roce 1916, kdy byla vyvinuta firmou Martin. Jedná se o nejběžnější tvar akustické kytary, pro který je typické širší, tlusté tělo s hutným, brilantním zvukem. Hodí se do všech hudebních stylů.
Jumba jsou největší a těžší akustické kytary, které mají hodně basů, hrají nahlas a silně rezonují. Skvělý zvuk je však cenou za menší komfort při hraní, což každý nemusí překousnout. Váha nástroje je při hraní vestoje po nějaké době znát.
Auditorium je nástroj se středně velkým tělem, o něco menším a tenčím než dreadnought. Zvuk nástroje je ve výškách a basech velmi vyrovnaný. Nejvíce se tento typ hodí pro hraní prsty. Kytary grand auditorium bývají také označovány jako OOO. Jejich tělo není tak hluboké jako u dreadnought, jejich těla jsou ale širší. Jedná se o více hlasité a dynamické kytary, na které se velmi pohodlně hraje.
Koncertní kytara (označována také jako OO) má kompaktní tělo s vyrovnanou frekvenční odezvou. Jedná se o velmi pohodlné, univerzální nástroje vhodné pro hraní prsty i trsátkem.
Parlorky mají také značení O. Tento tvar byl nejvíce populární od konce 19. století až do roku 1916, kdy přišel na trh typ dreadnought, který se nejvíce rozšířil. Kytary mají malé nenápadné tělo ideální pro hru prsty. Na parlorky je hra velice pohodlná. Zvuk kytar je velmi dynamický, hřejivý a poměrně hlasitý.
Mini akustiky jsou nejvhodnější pro děti různého věku a slouží skvěle jako cestovní kytary. Mají kratší menzuru a jsou menší, tvarem těla odpovídají standardním akustikám (dreadnought, jumbo atd.), velikostí pak 3/4 nebo 7/8 kytarám.
Dřeva používaná na výrobu kytar
Dřevo, ze kterého je kytara vyrobena, se zásadně podílí na zvuku nástroje a na celkovém pocitu z hraní. Každé dřevo má unikátní zvuk a vzhled. Těmi nejčastěji používanými jsou smrk, mahagon, cedr a palisandr.
Smrk
Odrůda smrku sitka je nejpopulárnější dřevinou pro výrobu předních desek kytar. Smrk je lehké dřevo, které produkuje vyrovnaný, zřetelný zvuk. Nástroje s přední smrkovou deskou jsou pravděpodobně nejuniverzálnější.
Mahagon
Mahagon je dřevina s velkou hustotou. Kytary z mahagonu mají velmi plný a hluboký zvuk. Snadno se prosadí mezi ostatními nástroji a jeho středy zní velice přirozeně.
Cedr
Není tak hustý jako mahagon. Kytary s přední cedrovou deskou velmi citlivě reagují na dynamiku hry a jsou vhodné pro hraní prsty. Nejvíce se cedr používá pro výrobu klasických kytar.
Palisandr
Různé odrůdy palisandru se používají pro výrobu hmatníků, lubů a zadních desek. Takové kytary mají skvělý sustain, komplexní harmonické alikvóty a silnou odezvu v basech.
Masivní, nebo překližková kytara?
Kytary vyrobené z překližky patří k nejlevnějším na trhu. Jejich zvuk není tak plný a dynamický, proto doporučuji raději přišetřit a pořídit kytaru, která má alespoň přední desku z masivního dřeva. Ta má totiž na zvuku nástroje největší podíl a masivní dřevo má bohatší zvuk s lepším sustainem, který se časem ještě lepší. Celomasivní kytary patří k nejdražším, nabídnou ale také nejlepší zvuk.
Mnohé kytary mají zabudovanou elektroniku, díky které je velmi snadné zapojit je do zesilovače nebo zvukové karty. Elektronika se skládá s piezo snímače, který přenáší zvuk strun a vibrace nástroje na elektromagnetický signál, a preampu. Ten signál posiluje, umožní vám nastavit hlasitost a upravit korekce. Může mít také zabudovanou ladičku. Některé systémy mají kromě pieza zabudovaný mikrofon pro přirozenější zvuk, ale jsou poměrně drahé. Pokud váháte, zda pořídit kytaru s elektronikou, myslete na to, že dodatečná instalace bude vyžadovat zásah do nástroje a bude nákladnější.
Závěrem
Při výběru kytary na prodejně se nebojte na cokoliv zeptat. Buďte klidní, zkuste více kytar a všechny porovnejte. Není důležité předvést muzikantský um, stačí pár základních akordů. Poslouchejte, jak zní. Kytara by měla být pohodlná a nemělo by vás při hraní nic tlačit nebo vám překážet. Krk by měl být v ruce příjemný. Jestliže máte víc favoritů, vezměte do ruky jednu kytaru po druhé a zvolte tu, která vám nabídne nejlepší pocit ze hry.
V tomto článku vám poradíme, jak správně vyměnit struny na akustické kytaře. Nebojte, není to nic složitého. Stačí dodržet několik základních kroků a za chvíli máte hotovo.
Kdy měnit struny?
Obecné pravidlo na to neexistuje, ale že struny potřebují vyměnit, většinou poznáte sami. Prvním ukazatelem jsou usazené nečistoty, případně koroze (od potu a vlhkosti vzduchu), druhým špatné ladění v oktávách a ztráta výšek. Zvuk je celkově mdlý a prsty po strunách špatně kloužou. Běžná sada strun tedy může při správné péči vydržet klidné i 3 měsíce, no někdy vlivem vlhkosti a intenzity hraní je jí zapotřebí vyměnit už po pár týdnech.
Co je k výměně strun potřeba?
Teoreticky byste to měli zvládnout bez nářadí. Pokud ale chcete práci urychlit a ušetřit povrch kytary od poškrábání starými strunami, doporučujeme použít kličku a štípací kleště nebo pořídit sadu kytarového nářadí. Při výměně strun je také dobré vyčistit pražce, na kterých se při hraní usazují různé nečistoty.
Jaké struny zvolit?
Při koupi kytary doporučujeme někam si zapsat tloušťku a případně značku strun, které na kytaru natáhli v továrně. Na jejich použití bude kytara seřízená a pokud vám vyhovují, můžete u nich zůstat i příště. Při výběru strun je třeba vybrat správnou tloušťku, vhodný materiál, povrchovou úpravu a v neposlední řadě dát pozor na to, abyste na akustickou kytaru nedávali například struny pro kytaru elektrickou a naopak. Pokud si nejste jistí, poraďte se s prodavačem nebo zkušenějsím kolegou.
Jdeme na to
Nejdříve je potřeba sundat staré struny. Nejlépe je struny měnit jednotlivě za sebou – tudíž nejdřív povolíte a ustříhnete tlusté E a obratem jej vyměníte za nové.
Konce strun odmotejte z ladicích kliček a vyhoďte. Na kobylce jsou struny upevněny pomocí kolíčků. Ty jdou někdy vytáhnout prsty, ale vhodnější je použít kličku pro navíjení strun, která bývá opatřena vytahovačem kolíčků (někdy ho najdete i na kapodastru). Když máte struny dole, doporučujeme také rovnou vyčistit pražce – buď lehce navlhčeným hadříkem nebo speciální kytarovou kosmetikou.
Natahování strun
Při natahování strun je nejdůležitější umístit správnou strunu na správné místo. Kytarové struny po sobě od nejtlustší po nejtenčí jdou v tomto pořadí – EADGHE – které je třeba dodržet. Jednotlivé struny bývají vždy označené, nechte si proto po ruce obal a nerozbalujte všechny struny najednou, aby se vám nepomíchaly.
Každá struna má kulaté zakončení. To vložte do otvoru v kobylce a zafixujte kolíčkem. Kolíček ke struně přiložte stranou s výřezem a zatlačte do otvoru. Při natahování struny ho raději zpočátku fixujte prstem, protože má tendenci vyskakovat. Strunu natáhněte k příslušné ladicí mechanice. Opět je třeba dodržovat určené pořadí strun EADGHE.
Jakmile jste si jisti, do kterého ladicího kolíčku jde která struna, natáhněte jí až k příslušnému kolíčku a od tohoto místa odměřte vzdálenost cca jeden a půl ladicího kolíčku (vzdálenost kolíčků od sebe – u tenčích strun můžete nechat vzdálenost dvou kolíčků). Místo si označte prstem (případně můžete strunu rovnou odstřihnout kleštěmi – tady ale pozor na znehodnocení struny, pokud se spletete) a začněte od něj navíjet.
Struny se na ladicí kličce navíjí odzhora dolů. Kličky na levé straně hlavy se navíjí proti směru hodinových ručiček, na pravé straně hlavy po směru hodinových ručiček. Strunu provlékněte otovorem v ladicím kolíčku tak, aby koukala jen malá část struny, ukazováčkem jí zafixujte u nultého pražce (zaručíte tak správný sklon pro navíjení) a začněte otáčet kličkou. Struny zatím napněte volně, ladění přijde na řadu později. Postup navíjení je u všech strun stejný, budete ho tedy muset zopakovat celkem šestkrát.
Vynikající technika pro stabilní ladění je struny pár krát vytáhnout směrem od kytary nahoru. Jakmile máte struny natažené, je třeba ještě každou přesně naladit. K tomu je ideální použít ladičku, která vám správnou výšku tónu ukáže (opět EADGHE). Pro orientaci ve výškách tónu jednotlivých strun můžete také použít nějakou online ladičku, která tóny přehrává.
Pokud jste se dostali až sem, gratulujeme k výměně strun a přejeme pěkné hudební zážitky.
