Busking - hudba ulice

 
 
         Busking je svobodný umělecký obor starý jako umění samo. Pod jeho významem se mohou ukrývat nejrůznější pouliční představení od polykání mečů, kreslení portrétů na počkání přes různá artistická vystoupení až po hudební produkci jednotlivců nebo i skupin. Vždy se jedná o uměleckou produkci na veřejném prostranství za účelem pobavit sebe i kolemjdoucí výměnou za dobrovolný příspěvek od publika. Tato historická tradice je zakořeněna tisíce let zpět v čase a má nemalý přínos pro městský život.
 
 
Z ulice na světovou scénu
 
         Význam slova busking pochází ze španělského slova buscar – hledat a buskery lze tak vnímat jako hledače svobody, slávy, nezávislosti a potěšení z umění. Zmíněné hodnoty hledají po celém světě na ulicích metropolí, v barech i kavárnách. Mekkou buskingu je v současné době italský Milán, ovšem za jeho kolébku je považován Dublin. Není proto divu, že jedním z nejslavnějších muzikantů, který svou cestu za slávou začal právě buskingem, je frontman U2 Bono Vox. Z dalších známých osobností, které v průběhu svých bohatých hudebních životů na ulici průběžně vystupovaly nebo buskingem svou kariéru začínaly, stojí za zmínku například Janis Joplin, Bob Marley, David Bowie nebo Glen Hansard.
 
 
 
 
 
Umělecká rozmanitost na kolečkách
 
         Koncertování v klubech má svá specifika a zejména doprava objemného aparátu a veškerého potřebného vybavení může být pro kapelu někdy zlým snem. Kabely a elektřinou nesvázané pouliční umění je naopak podobných nepříjemností zbavené a buskeři cestují za potěšením z hudby povětšinou nalehko nebo s rozměrově přívětivějším přenosným PA systémem. Oblíbeným buskerským nástrojem je především kytara, ale také ukulele nebo harmonika. Pouličního kytaristu pak můžete potkat zapojeného do přenosného kytarového aparátu a vybaveného pomůckami, jako jsou loopery a jiné efekty. Z rytmických nástrojů jsou populární cajony, tamburíny, shakery, bubínky a podobně. Úplně nevšední není ani obrázek pouličního muzikanta, který se sám doprovází na různě přizpůsobené rytmické nástroje. Ty mívají nezřídka doslova bizarní podobu. Jejich důmyslná konstrukce však umožňuje umělci ovládat v podstatě celou bicí sadu a hrát na kytaru nebo na jiný nástroj zároveň. Fantazii se v buskingu zkrátka meze nekladou.
 
 
Terapie uměním
 
         Pouliční umění by v žádném případě nemělo být vnímáno jako žebrání, jak se tomu občas děje. Busking je fenomén, nestrojený způsob vyjádření umělce a jeho komunikace s publikem. Přímý kontakt s obecenstvem a jeho reakce dává performerům jedinečnou možnost vyzkoušet své schopnosti s okamžitou zpětnou vazbou od posluchače či diváka v uspěchaném a občas šedivém městském prostředí.
 
 
Celý seriál o hraní na ulici najdete zde: