VLASTNÍ DEMO Z POHODLÍ DOMOVA? PROČ NE!

  

 
 
 
 

Každý muzikant dobře ví, jak obtížný může být zrod nových skladeb. A když už nějaká taková vznikne, je dalším logickým a mnohdy rovněž obtížným krokem pořízení jejího kvalitního záznamu. Bývaly navíc doby, kdy se takové možnosti dostávalo jen hrstce vyvolených. A to zejména z důvodu finanční náročnosti pořízení třeba jen demo nahrávky v některém z nahrávacích studií. Tato doba temna je dnes už naštěstí dávnou minulostí, ceny studií výrazně klesly a jejich vybavení je v mnoha směrech výrazně kvalitnější.

 

Ucházející zvukový záznam lze ale v současnosti poměrně snadno pořídit i svépomocí a v podstatě kdekoliv. Třeba doma v obýváku. Přívětivé ceny a dostupnost vybavení takového domácího studia navíc mile překvapí. Aby mohla vzniknout domácí nahrávka, je k tomu zapotřebí několika komponent. V první řadě počítač s procesorem alespoň 2GHz a operační pamětí 2GB RAM vybavený produkčním softwarem (DAW), zvuková karta s patřičným počtem vstupů a v závislosti na její kvalitě případně také procesor či předzesilovač. Co je ještě třeba? Zvláštní pozornost se vyplatí věnovat výběru vhodného mikrofonu. Jeho typ a parametry volte s přihlédnutím k tomu, zda má snímat zpěv, zvuk kytarového reproboxu nebo akustický nástroj. Posledním článkem v nahrávacím řetězci jsou sluchátka, eventuálně monitory. Předpokladem kvalitního výsledku nahrávání jsou samozřejmě také kvalitní kabely. Veškeré zmíněné komponenty je možné zakoupit samostatně nebo také v setu.

 

 
 

Ve studiu nacházejí uplatnění zejména membránové kondenzátorové mikrofony. Jsou sestrojeny tak, aby dokázaly věrně zachytit každý detail snímaného zvuku, ať už zpěvu, mluveného slova, akustické kytary, nebo aparátu. Jejich důležitou vlastností je směrová charakteristika. Ta určuje, jaký prostor je mikrofon ve svém okolí schopen snímat a tím i jeho možné využití. Nejrozšířenější skupinou jsou mikrofony směrové – s kardioidní charakteristikou, které ale zároveň sbírají i část okolních zvuků. V případě, že je zapotřebí snímaný zvuk více izolovat od okolí, je vhodnější použít zařízení s hyperkardioidní charakteristikou. Mikrofony s kulovou charakteristikou naopak zabírají široké spektrum a jsou tak vhodné ke snímání například pian, perkusních nástrojů nebo sborů. Díky nulovému proximity efektu znějí v záznamu přirozeněji a v závislosti na prostoru jsou nejlepší možnou volbou ve většině případů. Mikrofony s osmičkovou směrovou charakteristikou pak sbírají zároveň zdroj signálu i jeho odraz. Některé, zejména dražší, kondenzátorové mikrofony mají charakteristiku přepínatelnou nebo se dá měnit pomocí vyměnitelných vložek. Důležitým parametrem při výběru mikrofonu je také frekvenční charakteristika, která je určena průměrem jejich membrány. Obecně se dá říct, že čím větším průměrem membrány mikrofon disponuje, tím lépe je schopen snímat hlubší frekvence a naopak.

 
                                                 Kulová                Kardioidní           Hyperkardioidní         Osmičková           Úzce směrová 
 
 
 
 

Každý počítač je od výrobce vybavený integrovanou zvukovou kartou. Ta ale pro účely nahrávání není vhodná, proto se doporučuje vybavit domácí studio zvukovou kartou externí. Na trhu je celá řada různě výkonných zařízení a podle způsobu připojení se dělí do tří skupin: USB, firewire a thunderbolt. Taková zařízení převádí vstupní analogový signál na digitální a následně jej přivádí do počítače, kde je s ním v patřičném DAW softwaru možné dál pracovat. Rozdíl mezi integrovanou a externí zvukovou kartou je patrný během nahrávání zejména v nižší latenci, ale i v absenci nežádoucího praskání a zkresleného zvuku. Externí zvukové karty mívají zpravidla několik linkových/nástrojových a mikrofonních vstupů a linkové výstupy. Některé karty disponují také midi vstupem a výstupem. Výhodou mikrofonního vstupu může být phantomové napájení pro kondenzátorové mikrofony. Pro domácí nahrávání bohatě postačí USB zařízení s jedním linkovým/nástrojovým vstupem, vstupem mikrofonním a jedním stereo výstupem.

 

 

 

Dalším elementem v nahrávacím řetězci může být předzesilovač neboli preamp. Své místo má mezi nástrojem či mikrofonem a zvukovou kartou. Takové zařízení zesiluje nebo upravuje signál z mikrofonní úrovně na linkovou tak, aby s ním bylo možné dále lépe pracovat a nedocházelo k degradaci zvuku. Je-li například potřeba přivést signál kytary do zvukové karty, která není vybavena nástrojovým vstupem, přichází na řadu právě preamp, který signál upraví tak, aby si s ním zvuková karta uměla poradit. Některé modely jsou navíc vybaveny ekvalizéry či kompresory nebo vysoce kvalitními analogově digitálními převodníky, které jsou pro čistotu zpracovávaného zvuku důležitým prvkem. Používají se ale zejména pro svou schopnost dodat digitálnímu zvuku analogový, přirozenější charakter, a navíc přidávají signálu žádoucí harmonické zkreslení. Svým významem v procesu záznamu zvuku je preamp po mikrofonu druhým nejdůležitějším elementem, protože signál z jeho výstupních portů je základem pro další zpracování.

 

 
Demo z obýváku? Proč ne?
 

Zařízení domácího studia je dnes opravdu snadné. S množstvím nabízených zařízení potřebných k pořízení nahrávky to vlastně snadnější nikdy nebylo. Odzvonilo tak profesionálním studiím? Ne. Těm se domácí studia rovnat stále nemohou a nejspíš nikdy nevyrovnají. To ale není jejich účelem. Tím je možnost pořízení zvukového záznamu velmi slušné kvality v podstatě kdekoliv, a to s vynaložením minimálních finančních nákladů.